Rozhovor s Matějem Vochem, oceněným na mezinárodní klarinetové soutěži v Markneukirchenu

29.03.2017 22:03

Matěj Voch (15 let, student Gymnázia Teplice) chodí do Základní umělecké školy v Teplicích od šesti let, kdy začal se studiem hry na zobcovou flétnu u paní učitelky Naděždy Maršálkové. Ve hře na flétnu získal několik ocenění v různých soutěžích. Ve stejném duchu Matěj pokračuje i při studiu hry na klarinet ve třídě paní uč. Radoslavy Kunčarové. Své dovednosti rád prezentuje nejen na soutěžích základních uměleckých škol, ale i v mezinárodních soutěžích (např. na soutěži Pro Bohemia Ostrava či na Mezinárodní klarinetové soutěži v Hořicích). Nejnovější zkušenost si přivezl z německého Markneukirchenu, kde na tamní klarinetové soutěži obsadil krásné 3. místo a obdržel i zvláštní cenu poroty za interpretaci skladby „Loutková suita“ od Karla Risingera.

Matěji, vždy jsi chtěl hrát na klarinet?

Ano. Když jsem se rozhodoval, na jaký nástroj pokračovat po zobcové flétně, tak se mnou paní učitelka Maršálková zkoušela hru na příčnou flétnu, ale mě více lákal klarinet.

Jaké byly hudební začátky na klarinet?

Na klarinet jsem už cvičil sám, ale když jsem hrál na flétnu, tak se mnou cvičila maminka. Byla důsledná a dalo mi to dobré základy pro další hru. Mnoho dětí to nevydrží nebo nemají podporu rodičů. A to je škoda.

Vím, že nyní hraješ kromě klarinetu i na saxofon ve školním Big Bandu. Baví tě saxofon více?

V Big Bandu mě baví hrát v týmu, ale klarinet se mně více líbí zvukem. Klarinetu bych se chtěl věnovat především. Chtěl bych od příštího roku zkusit dálkové studium teplické konzervatoře současně se studiem gymnázia. Začnu se nyní připravovat na přijímací zkoušky. Nechci se ale připravit o některé předměty, např. matematiku, chemii, fyziku, které na konzervatoři nejsou.

Pokud se zaměříme na soutěže, ta v Markneukirchenu byla první zahraniční?

Už jsem byl na mezinárodních - Pro Bohemia Ostrava, Mezinárodní soutěž v Hořicích. Ale v Markneukirchenu byla první v zahraničí.

A lišila se nějak?

Bylo tam méně účastníků, ale hezčí zázemí. Probíhala ve staré, zrekonstruované budově.

„Netradičně velkorysý časový prostor jsme měli i na nácvik v koncertním sále. Na rozdíl od soutěže v Hořicích“, doplňuje uč. Kunčarová.

V Ostravě jsme hráli ve třídě a bylo tam takové rodinné zázemí, v Markneukirchenu to bylo podobné.

Jaká byla na soutěži konkurence?

Byla tam menší konkurence než na jiných soutěžích, kterých jsem se zúčastnil.

Získal jsi na soutěžích nějaké kamarády?

Spíš ne. Pouze jsem potkával nějaké účastníky, které jsem znal i z jiných soutěží.

A musel jsi mluvit německy?

Ukazoval jsem cestu nějakému pánovi hledajícího budovu, ve které soutěž probíhala.

Baví tě němčina?

Německy se učím pět let, moc mě nebaví. Ale účastí na soutěži jsem pohled na němčinu změnil k lepšímu. Bylo mi líto, že se nemohu plně dorozumět.

V Německu se hraje na odlišný typ klarinetu, bylo to v soutěži rozlišené? Chtěl bys zkusit hru na německý systém?

V soutěži to rozlišené nebylo, ale Němci na jiný typ nástroje hráli. Německá mechanika mě neláká, slyšel jsem, že hra je složitější.

„V Markneukirchenu vyrábí firma Adler klarinety“, doplňuje paní učitelka. „Mají tam muzeum a soutěžící zvali na ukázku výroby nástrojů. Bohužel jsme to nevyužili, bylo to pozdě odpoledne.“

Poslouchal jsi jiné účastníky? Inspirovali tě něčím?

Slyšel jsem asi pět lidí z mé kategorie. Na soutěži mě inspirovalo, že soutěžící hráli zpaměti hodně náročné skladby. Na soutěž ZUŠ (pozn.: Matěj bude soutěžit letošní školní rok) bych skladby také rád nacvičil zpaměti. Líbilo se mi, že jsem slyšel hodně skladeb, které jsem dříve hrál také.

Jak dlouho jsi skladby připravoval?

No tak ty skladby jsem hrál asi půl roku, přímo na tuto soutěž jsem se začal připravovat v září. Některé těžší části jsem začal hrát až před soutěží.

Na soutěži ZUŠ budeš hrát stejné skladby?

Budu hrát jiné skladby. Některé jsem hrál i na soutěži v Hořicích. Budu hrát například Lutoslawského Preludia.

„Rozdíl v soutěžích je především v minutáži“, doplňuje paní učitelka. „Repertoár se tomu musí přizpůsobit.“

Jel bys znovu na podobnou soutěž, lákalo by tě to?

Určitě bych to rád zkusil. Záleží na tom, jaká příležitost se naskytne.

Jistě věnuješ klarinetu hodně času, neodráží se to na výsledcích ve škole?

Ne, rozhodně necvičím na úkor školy. Neplánuju si výrazně čas, ale ve škole to zvládám v pohodě.

Tak ti přeji hodně dalších úspěchů a děkuji za rozhovor!

Také děkuji za rozhovor.

Aleš Hajíček, zástupce ředitelky.

—————

Zpět